Jak jsem to viděl já….

Sezona 2025 patřila z hlediska úspěchů českých plachtařů a zvláště plachtařek k nejúspěšnějším v historii.

Čekaly nás čtyři „velké" soutěže, dvě Mistrovství Evropy a dvě Mistrovství světa. Všechny tyto soutěže byly nedaleko a dvě jsme dokonce pořádali v Česku.

Po jarních závodech doma a na Slovensku, kterých se účastní většina členů repre, jsme se sešli na společné mistrovství ČR a SR koncem května v Havlíčkově Brodě. To byla poslední možnost nominovaných se spolu slétat před začínající reprezentační sezonou. Ihned po ukončení mistrovství republiky se totiž část pilotů přesunula do Tábora, dějiště mistrovství světa v lehkých třídách.

WGC 2026 Tábor

Nominovali jsme plný počet závodníků, který je možný tj. šest + úřadující mistryni světa Barču Moravcovou. Také nás reprezentovali:

15-mKarel Novák 14. místo, Pavel Trybenekr 22. STDJan Pavlík 8., Miloslav Cink 15., Barbora Moravcová 37. ClubIvan Harašta 12., Tomáš Suchánek 17.

Tady se nám nedařilo tolik, jak jsme očekávali. Ve všech třídách se nepodařilo navázat na úspěšnou účast na ME 2024, konané také v Táboře, kterého se většina těchto pilotů zúčastnila. U standardů se situace vyvíjela nejlépe, ale závěr soutěže to pokazil. Bohužel Barča soutěž z rodinných důvodů nedokončila.

Můj dík tady patří Janě Vepřekové, která se zde velmi dobře zhostila role team captaina, stejně jako později na WWGC ve Zbraslavicích.

JEGC 2026 Prievidza

Po několika denní pauze se pozornost obrátila na Slovensko, kde se v Prievidzi konalo mistrovství Evropy juniorů. Opět jsme nasadili plný počet ostřílených juniorských závodníků - šest, a to včetně dvou dívek, kteří zde bojovali o medaile ve dvou třídách.

STDLukáš Kříž 1. místo, Tomáš Hynek 8., Michaela Rendlová 14. ClubJan Šťastný 2., Michaela Křížová 4., Vít Mořkovský 6.

V týmové soutěži jsme přesvědčivě zvítězili a zaslouženě získali zlatou medaili. Zde bych chtěl vyzdvihnou vynikající práci pozemního týmu pod vedením již ostříleného Lukáše Hynka, o které jsem se sám přesvědčil při mé dvoudenní návštěvě v závěru soutěže.

Bohužel černým puntíkem byla nezvládnutá psychika Vítka Mořkovského, čehož jsem byl osobně svědkem při poslední disciplíně a myslím si, že to Míšu Křížovou, která létala tento závod výborně, stálo medaili.

Na juniorky v Prievidzi navázaly dva další závody, které bohužel probíhaly souběžně. Bylo to mistrovství Evropy těžkých tříd v maďarské Békéscsabě a mistrovství světa žen ve Zbraslavicích.

EGC 2026 Békéscsaba
OpenPetr Krejčiřík 10. místo, Radek Kučírek 11. 18-mRadek Krejčiřík 13., Jiří Kusbach 31. 20mMichal Lešinger + Daneš Grula 16., Ivan Novák + Antonín Bordovský 20.

Výsledky ve volné třídě byly ovlivněny jednak použitím kluzáků JS-1, které proti EB 29 již nestíhají a také neslétaností našeho páru. Podobný problém řešila i naše dvojce v 18m třídě Radek s Jirkou, který si vybíral tak trochu daň nováčka na evropské soutěži.

Tady se více dařilo Radkovi, který se až do poslední disciplíny pohyboval v první desítce celkového pořadí. Bohužel pozdější odlet poslední den ho posunul na 13. místo. Bohužel ani 20m třída nedokázala obstát lépe. Ani jedné posádce se nedařilo létat tak, aby se postarali alespoň o úspěch v některém letovém dni.

WWGC 2026 Zbraslavice
18-mAlena Netušilová 1., Michaela Rendlová 3., Hana Trešlová 5., Jana Trešlová 6. STDKlára Teichmannová 1., Petra Pískatá 5., Barbora Moravcová 6. ClubTereza Koubková 1., Michaela Křížová 3., Vojtová Kateřina 8.

Toto byl po náš tým závod snů. Přesto, že se závod odehrával převážně v komplikovaných meteorologických podmínkách, byl všech třech třídách v režii našich pilotek.

V 18 m třídě suverénně kralovala Alena, ve spolupráci s ostatními členkami týmu, zvláště s velmi dobře létající Míšou Rendlovou, kterou o stříbrnou medaili připravilo jedno zaváhání v druhé disciplíně, takže v konečném hodnocení brala „jen" bronz. Také holky Trešlovy bohužel přišly o medailovou šanci ve třetí letovém dnu.

Ve standardech obhajovala titul Barča. Po výborném začátku soutěže přišla bohužel pátá disciplína, která ji odsunula z medailové pozice. Přesto dokázala po zbytek soutěže létat pro „ségru" Káďu a pomoci jí k vítězství, které jsem upřímně nečekal, zvláště k její závodní přestávce. Petra Pískatá létala poprvé ve standardní třídě a předvedla, na to, jak málo trénuje, nadstandardní výkon. Bohužel nám v této třídě ze zdravotních důvodů chyběla zkušená Dana Nováková.

V klubovce byla celkem sehraná dvojce Míša a Terka doplněna „novickou" Katkou, která se se svojí premiérou poprala velmi dobře a její 8. místo bylo pro mě milým překvapením. Tereze se od třetí disciplíny podařilo „zakotvit" na prvním místě, které do konce závodu nepustila. Míša v závěru soutěže dokázala vybojovat svoji další, tentokrát bronzovou medaili.

Ke všem těmto individuálním medailím přibyla i ta týmová – zlatá.